Ú.P.V.O. #7 - Zahrada duší & Ú.P.V.O. #8 - Vražedné místo

Prozatímní závěr Ú.P.V.O. Neberte to jako recenzi na dva díly, berte to jako poctu celé této sérii. Proč mě baví paranormální úřad o trochu víc než samostatné příběhy Hellboye? Trochu jsem nad tím uvažoval. Po celou dobu funguje parta v úřadu jako tým. Někdy se nevidí rádi, někdy spolu ani rádi nespolupracují. Ale ve výsledku jsou za sebe vděční. Každý z nich má moment, kdy si potřebuje něco vyřídit sám, kdy tam ostatní nechce. Jsou to kolegové, přátelé, ale stejně si kolem sebe udržují bublinu soukromí, do které nechtějí nikoho pouštět. Zvláštní vztah, ale co byste po paranormálním úřadu chtěli. Palačinky si Mignola nechal pro Hellboye.

Goon: Drsný kšefty | Eric Powell

Svalnatý drsňák s dobře padnoucí čepicí, kterou sundává jen když se myje, nebo když dostává přes hubu hasákem od nějakého trotla, který ještě netuší, že to jsou jeho poslední rány v životě. Goon se u nás docela zaběhl (i když by u toho vydávání mohly být menší nervy) a tímto dílem to všechno začalo. Obsahuje první tři sešity, ale trvalo přesně šest knih (přepočítáno na naše vydání), než Powela přešel stud (čtete vůbec předmluvy?) a rozhodl se tento začátek vydat. Čtenáři určitě dozráli, v předešlých dílech si pomalu zvykali na to, že Goon nebudou jen tulipány a karamel. 

Prachmistři - Příslib krve | Brian McClellan

Na další epickou fantasy jsem čekal hodně dlouho. Malaz je za mnou, Píseň je u ledu a já už dlouho nenavštívil nějaký svět, ve kterém bych mohl zažít něco nového. Prachmistři mě zaujali už dávno, hned jak vyšli, ale nebyl čas se do série takového rozsahu pustit. Za můj zájem může z 90 % obálka, protože anotace nečtu, vlastně jsem vůbec netušil, o čem kniha je. Jediné co jsem podvědomě čekal bylo, že mě nezklame. Instinkt mě nezradil, před několika chvílemi jsem knihu dočetl a byla to pořádná jízda. Do Jámy, ještě že mám před sebou další dva díly.

Duchové mrtvých | Richard Corben, Edgar Alan Poe

S povídkami v komiksech je to ošemetné. Je jich tam sice více, zato jsou ale mnohem kratší a ve chvíli, kdy se konečně začtete, prostě si skončí. Kdo má načteno, není překvapen, protože to všechno už zná. Ostatní se pak musí spokojit s již řečeným průběhem. V tomto případě to ale není nic, co by mělo dotyčného rozčilovat. I v tak malém rozsahu dokázal Corben svou kresbou v každé povídce či básni předat maximum a vytvořit tu nejpříhodnější atmosféru. Vždyť už i při prvním seznámení s jeho prací (Ragemoor), mi bylo jasné, že Corben je mistr hororu a tajemna, jehož kresbu posléze poznáte snad i se zavřenýma očima.

Poselství práva | Brandon Sanderson

Po dočtení trilogie Mistborn, který vlastně není trilogií, jsem se dozvěděl, že vlastně není trilogií. Tak to nějak začalo. Pro mě je Mistborn celkově symbolem pro hnusné obálky, ale vynikající příběh. Čtvrtý díl se nijak nelišil, zprvu teda minimálně tou obálkou. Nějací dva týpci, zbraně a steampunk? Tak na mě obálka působí a moc se mi to na první pohled nezdálo. Mistborn byl přece vždy orientován do starší doby, žádné střelné zbraně ani podobné vychytávky. Samostříly, meče, nože a alomancie. Starý dobrý Mistborn. Tím se ale ve čtvrtém pokračování nebudeme zabývat.

Psané slovo #16

Článků jako šafránu, už je to skoro měsíc od toho posledního. Tak jsem tu teď v pátečním odpoledni dostal chuť aspoň na psané slovo, které bude třeba takovou vlaštovkou k dalším článkům. Momentálně jsme každý den na příměstských táborech, které pořádáme v rámci mé práce. Dnes jsme skončili pětidenní tábor na koních, od pondělí máme plavecký. To jen tak, ať víte, co děláme. Kromě toho po večerech hrajeme World of Warcraft nebo deskové hry, klasika. Naposled to byl herní večer s Munchkinem, kde přišlo zatím nejvíce lidí. Díky všem zúčastněným, bylo to super. Co se týče čtení, snažíme se nezahálet. To pak vypadá nějak následovně.

Pevnost | Červen 2016

Bráníme Pevnost! Berte tento článek jako ochutnávku. Většina z vás už určitě doma časopis s Durotanem na obálce má, proto je jeho představování trochu jako přijít s elfskou magií po vyschnutí Studny věčnosti, ale stejně si ho neodpustíme. Příště už to bude aktuální, s předstihem a v pořádku. O co půjde? Budu se vám snažit z mého pohledu vysvětlit, proč si máte jít novou Pevnost koupit, přečíst a pak nadšeně výskat, jak je ten časopis boží. No dobře, měl jsem a mám k Pevnosti nějaké výhrady. Ale tady nejde o mou pokaženou nostalgickou náladu novým logem. Je čas se přes tyto maličkosti přenést a zkusit to trochu objektivně zpracovat.

Interpretace bez dezinterpretace

Napadlo vás někdy, že psaní recenzí není jen o představení knihy, propagaci nebo hodnocení? Je pravda, že recenzní výtisky nám chodí. Máme doma opravdu spoustu knih, za které jsme nemuseli platit, ale na oplátku musí mít svou recenzi na blogu. Kromě recenzí máme ještě články objektivem foťáku, psané slovo a podobně, kde se také mohou objevit. Pokud o to vydavatel stojí, osloví nás. Nebo my jeho, cože je samozřejmě častější jev. Tolik k reklamě našeho blogu. Na druhou stranu, recenzní výtisky mají v celkovém počtu knih, které máme doma, asi 10 % účast (a z toho je většina jen komiksů). A možná ani to ne. Píšeme recenze i na knihy, které si koupíme, i když za to nic není. Člověka to prostě baví. Kdyby nás to nebavilo, neděláme to.

Drak bere vše | Hanina Veselá

Mám rád Asterion. Je český, originální a příběhy z něj mě baví už několik let. Nejvíce jsem si oblíbil hrobníky, ale každá z knih má své kouzlo. Drak bere vše je další, do kterého jsem se po dlouhé době pustil. S Magnólií jsem zatím tu čest neměl, jen vím, že má vlasy do červena a po internetu kolují fámy o tom, že ji autorka píše podle sebe. Tyto informace ale odsouvám stranou, protože nevím, jestli Hanina Veselá ve svém volném čase čte myšlenky svých známých i neznámých a sem tam někoho zapíchne. A pokud je to pravda, každý má nějaký koníček.

Druuna

Když vám pod ruku přijde komiks, který se řadí do stejné edice jako Blacksad, Kasta Metabaronů nebo Incal, tak čekáte opravdovou pecku. Něco zábavného, poutavého a hlavně originálního. Druuna všechno tohle využívá naplno. Někteří se možná budou zdráhat tento komiks na veřejnosti vůbec otevřít, protože za množství erotiky v tomto komiksu by se nemuselo stydět ani specializované médium. Také to v jistém francouzském časopise Charlie vycházelo měsíčně. Nepodařilo se mi sice zjistit, co byl ten časopis zač, ale určitě nebyl o stavbě malých vlakových železnic. Autor Druuny má ale právě s takovouto kresbou velké zkušenosti a navíc, jak se přesvědčíte sami, je v tom sakra dobrý. 

Přísežný meč

Když už si nemůžu přečíst pokračování Písně ledu a ohně, je fajn si Martina aspoň připomenout jiným způsobem. Například komiksem, který je nakreslený podle nějaké jeho povídky. Neběžel jsem do knihkupectví, abych si kvůli abstinenčním příznakům honem něco koupil. Tento komiks se nám podařilo vyhrát. Je to dokonce pokračování, takže se možná mrkněte po prvním dílu. Já se po ničem nedíval a prostě začal číst. Ten den bylo šero, škaredé počasí a já musel do školy. Přísežný meč mi měl zpříjemnit cestu.

Alif, neviditelný

Kdybych vám řekla, že hlavním hrdinou knihy je chudý Mohamad, napůl Arab a napůl Ind, prakticky ničím zajímavý a žijící se svou matkou, nejspíše by se vám protočili oči. Proto se skrývá pod přezdívkou Alif a je jedním z nejšikovnějších hackerů v okolí. Vůči svým klientům netrpí předsudky - chrání data všem, kteří dokáží zaplatit. Jestli jsou komunisté nebo židé ho netrápí. Nakonec se mu však povede vytvořit program, kterému nerozumí ani on sám. Cínové Sárí.

Dobývání edice Pevnost: Den Vosáka

Málo kdy se stane, aby byl hlavním hrdinou knihy záporák. U komiksů jsme na to už celkem zvyklí, protože klaďasové v pláštěnkách se nám trochu zajedli, ale u knih se záporní hrdinové teprve dostávají na výsluní. Stejně tak i Mr. Vosák, který se snaží ze všech sil dostát svému zápornému já.

Recenze?? Raději článek!

Když se podívám na statistiku zhlédnutí jednotlivých článků a recenzí, je patrná jedna věc. Recenze tolik netáhnou. Není to tak, že by se nečetly vůbec, ale takový článek o tom co je tento měsíc nového nebo jak se máme, je několikanásobně čtenější. Nedivím se tomu, sám recenze čtu jen zřídkakdy. Rád je píšu, protože se v nich může člověk vyjádřit. Napsat svůj názor a svůj pohled na knihu nebo komiks. Nebudu tu psát o tom, jak rád píšu negativní recenze. Zase tolik jsem jich nenapsal. Většinou si pečlivě vybírám co budu číst, takže zklamání nepřichází zase tak často. A když přijde? Řeknu to. Ale co se nelíbí mně, může se líbit někomu jinému. Tak to prostě chodí.

Hodnocení obchodů - CZPress

Už dlouho tato kategorie zela prázdnotou. Velký podíl na to má fakt, že jsme nakupovali převážně na bazarech. Dneska ale přišel balík (ano, opravdu balík! měl skoro osm kilo) z obchodu czpress.cz. A proč jsme nakupovali zrovna tady?