Interpretace bez dezinterpretace

Napadlo vás někdy, že psaní recenzí není jen o představení knihy, propagaci nebo hodnocení? Je pravda, že recenzní výtisky nám chodí. Máme doma opravdu spoustu knih, za které jsme nemuseli platit, ale na oplátku musí mít svou recenzi na blogu. Kromě recenzí máme ještě články objektivem foťáku, psané slovo a podobně, kde se také mohou objevit. Pokud o to vydavatel stojí, osloví nás. Nebo my jeho, cože je samozřejmě častější jev. Tolik k reklamě našeho blogu. Na druhou stranu, recenzní výtisky mají v celkovém počtu knih, které máme doma, asi 10 % účast (a z toho je většina jen komiksů). A možná ani to ne. Píšeme recenze i na knihy, které si koupíme, i když za to nic není. Člověka to prostě baví. Kdyby nás to nebavilo, neděláme to.

Aby se z toho nestala práce...

Když jsem s psaním blogu začínal, byla okolo mě spousta lidí, kteří si mohli říct, že blog píší už několik let. To samé si teď po čtyřech letech můžu říkat taky. Není to zase až tak super pocit, jak jsem si myslel. Vlastně na tom vůbec nezáleží. Byly chvíle, kdy jsem neměl chuť psát vůbec. Tak jsem nepsal vůbec. Někdy to člověka zase chytlo a bylo z toho spousta příspěvků za měsíc. Prostě jak to šlo, tak se psalo. U toho jsem tak nějak zůstal. Teď, když píšeme blog dva, je to o trochu jednodušší. Nepravidelně se střídáme, záleží na čase a chuti. A taky na škole, práci a spoustě dalších věcech. 

Psané slovo #10

Říkám si, že by zase po měsíci bodlo nějaké to psané slovo. Minule jsem se tu rozplýval, jak se těšíme na Svět knihy a autogramiádu pana Williama Kinga. Svět knihy je už dávno za námi (bylo to boží), ale pan W. King se nakonec nedostavil. To nás hodně mrzelo, co se dá dělat. Nejspíš k tomu měl své důvody. Květen byl kromě této velké akce ještě měsícem spousty knih a komiksů. Knihovny nám začínají přetékat, takže v blízkém budoucím čase to bude chtít nějaký nový nábytek. Bohužel jsem se ještě pořád nevrátil ke čtení fantasy a do konce června ani žádný návrat neplánuji. Zkouškové, zkouškové, zkouškové.