Když jsem s psaním blogu začínal, byla okolo mě spousta lidí, kteří si mohli říct, že blog píší už několik let. To samé si teď po čtyřech letech můžu říkat taky. Není to zase až tak super pocit, jak jsem si myslel. Vlastně na tom vůbec nezáleží. Byly chvíle, kdy jsem neměl chuť psát vůbec. Tak jsem nepsal vůbec. Někdy to člověka zase chytlo a bylo z toho spousta příspěvků za měsíc. Prostě jak to šlo, tak se psalo. U toho jsem tak nějak zůstal. Teď, když píšeme blog dva, je to o trochu jednodušší. Nepravidelně se střídáme, záleží na čase a chuti. A taky na škole, práci a spoustě dalších věcech.
Nechci nikomu radit, jak má psát svůj blog. Jaké tam má mít články. S velkou diskuzí na téma unboxing, pravidelné články o prvních větách z knihy a podobné věci. Na svém bývalém blogu jsem to taky měl. Ze začátku. Časem jsem to promazal, protože mi to přišlo zbytečné. Ale papír jsem fotil taky. Všimněte si těch "unboxingů" a hlavně data, kdy jsem příspěvky zveřejňoval. Live fantasy life. Skončil jsem sice u třetího, ale i tak. Jsou to tři druhy naprosto odlišného a zdokumentovaného obalového materiálu! A je mi úplně jedno, že to někomu teď přijde divné. Když to člověk fotí, zveřejňuje, vidí zájem čtenářů a baví ho to... tak mu to divné nepřijde.
Na našem blogu se málokdy dočtete něco o novinkách různých nakladatelství, ani naše recenze nejsou zrovna sbírkou horkých novinek. Zrovna čtu fantasy z roku 2002, která už se ani nedá nikde koupit. A stejně na to tu recenzi napíšu! Výjimku tvoří spolupráce, u kterých si dáváme záležet i na takovýchto věcech. A právě proto nás to i hodně limituje. Spolupracovat s více než třemi je hodně náročné. Mít pak z blogu pouhý informační kanál? To pěkně děkuji, ale nemám zájem. Pro nás je důležité, aby šlo vidět, že za stránkou stojí lidé. Mám zálibu v psaní různých vykecávaček a sem tam si do něčeho rýpnout. Neříkám, že takové články mají mít nějaký vyšší smysl. Asi i bez tohoto textového moudra by se všichni obešli. Ale já ne. Já to tak chci.
I když jsem tu napsal, co se mi líbí, a co zase ne, neznamená to, že je to tak správně. Každý by si to měl vést tak, jak uzná za vhodné. Kritiku brát s rozumem a vzít si s ní to dobré, i když ne vždy se tam dá vůbec něco najít. Hodně často jde jen o pokus někoho zajímavým způsobem zesměšnit. My si tu čteme oba, jsme rádi, že nás čtete i vy. Pak vás můžu odměnit takovýmto srdceryvným článkem o ničem. Ale jednou za čas něco takového přijít musí, protože za blogem stojíme my. A chceme, aby to bylo poznat.
Já na váš blog chodím ráda a musím se přiznat, že moc oblíbených nemám, protože jsem tak nějak líná ty lidi poznat a pokud je vůbec neznám, ani mě moc nezajímá, co chtějí říct... U vás jsem si tu práci dala (ne že by se ze mě stal stalker, to zase bacha) a jsem s články spokojená. Hodně i proto, že se mi líbíte jako lidé (+ pes), takže máš pravdu! Člověk by si na ten blog měl zkrátka dávat to, co se mu líbí. Já téměř nikdy nečtu knihy, které zrovna vyšly. Většinou trvá dlouho, než se k nějaké dostanu a to, kdy vyšla u mě nijak nerozhoduje, takže taky píšu recenze na dost staré knihy (jako řekněme si to na rovinu, koho zajímá recenze na Eldest, když to každý četl v deseti letech? ale když se mi kniha líbí, musím se přece vypsat...). Tak abych to zase zbytečně neprodlužovala - jen tak dál, já mám ty tematické a vykecávací články asi ze všech nejradši, přijdou mi osobnější a to je podle mě dobře.. :)
OdpovědětVymazatTaky jsem zatím neobjevila moc blogů, které by mě zaujaly natolik, že bych se tam pravidelně vracela. Budou tak celkově tři. Snad se to půrběžně zlepší. :-D Ale je to hodně o vkusu.
OdpovědětVymazat