Máte doma v knihovně nějakou knihu vícekrát? Třeba vaši nejmilejší dětskou pohádku, maturitní četbu z antikvariátu, kterou jste si oblíbili? My ano. Někdy nás prostě zaujme krásná obálka, přestože to, co je uvnitř, už známe skoro zpaměti. Na první dojem bychom ale dát neměli, jak zjistíte za chvíli.
Příklad první, překrásná kniha Vlčák Kazan / Bárí, syn Kazanův (recenze zde) od amerického spisovatele Jamese Olivera Curwooda. Originál byl vydán v roce 1914, u nás poprvé o osm let později. Vlastníme rovnou tři výtisky a cesta k nim byla úplně obrácená. Nejdříve jsme si koupili nejnovější vydání a poté z antikvariátů odnesli další dva výtisky. Jaké překvapení se konalo?
Vydání od Albatrosu i nejnovější od Millennium Publishing obsahuje úplně stejný překlad. Zajímavé však je, že zde razí nakladatel úplně jinou cestu. Dřívější ilustrované verze nahradil stroze textovou, zato s krásnou obálkou.
Pokud se podíváme na naše dvě vydání Dobrodružství v Zemi nikoho (Jaroslav Foglar)...
...je vidět tendence naprosto opačná. Z černobílého paperbacku k ilustrované verzi, která ladí se zbytkem Foglarova díla, které nakladatelství Olympia vydalo.
A tak se ptáme na názor i vás. Myslíte si, že by knihy v novém vydání měli být "bohatší" anebo naopak minimalisticky moderní? Máte doma některou knihu vícekrát? Jakému vydání dáváte přednost?
Já většinou vydání neřeším. To co už mám doma znova nekupuji. Jednou se stalo, že jsem si koupila nové vydání a to pak to staré prodala - Duna. :) S Kazanem je to ale velmi zajímavé, obálka je nádherná, vnitřek se mi více líbí u té nejstarší knihy.
OdpovědětVymazatTak to by me asi nenapadlo :D ja mam doma urcite nejakou beletrii vicekrat, ale mam pocit, ze jsem nektere vydani jeste ani neotevrela.
OdpovědětVymazatJá doma žádné knížky vícekrát nemám i když mám v plánu si mé oblíbené koupit třeba v AJ, ilustrované a nebo tak jako ty v jiném obalu :D Nové obaly podle mě často dokážou zaujmout víc a ty starší jsou prostě hlavně pro fanoušky :)
OdpovědětVymazathttp://thereviewsforbooks.blogspot.cz/
Jako úplně první mě napadla Duna, stěžejní ti dílo světové sci-fi. Mám ji v klasickém vydání od Baronetu, v limitovaném výročním vydání Baronetu a konečně, kvůli překladu a obálce, i v prvním vydání od Odeonu. Ve více vydáních mám více knih, ale Duna je asi nejčetnější.
OdpovědětVymazatU mě vede Hobit - mám ho čtyřikrát. Nejprve porevoluční klasiku z Odeonu, za deset let přibylo ilustrované vydání z Mladé fronty, o dalších deset let později další ilustrované - tentokrát z Arga. No a loni jsem asi zešílel a koupil si nehorázně předraženého v černé kůži vázaného Hobita se zlatou ražbou. Je to má nejdražší kniha (teď už doslova, i Kolosální Conan byl o pár stovek levnější).
OdpovědětVymazat