Psané slovo #14

Když už nad názvem článku přemýšlím déle, než je nutné a zdravé (zvlášť, když mě zítra čeká zkouška ze starší české literatury, prostě tam fláknu psané slovo a mám klid. Navíc to bude zase změť všeho možného a špatně pojmenovatelného. Je zápočtový týden. Píšou se zápočty. Já teda ještě zápočty plavu (což tak úplně nedopadlo) a taky musím prokázat jisté schopnosti z různých her, o kterých jsem předtím v životě neslyšel (korfball, lakros). Jinak je to pořád ta samá písnička dokola (seminárky, testy z různých literatur a podobně). Tento rok frčím hlavně na Janu Husovi, který mi, doufám, zítra u zkoušky nebude házet klacky z hranice pod nohy.

Pohoda, klídek a staré divné knížky, které nejdou pořádně ani sehnat

Začneme tím příjemnějším. Ráno si vstanu, bez nějakých výčitek zapnu PS3, dám tam něco z novějšího repertoáru pořízených her (Dishonored, Diablo 3) a ničím nerušen si užívám tyto velmi chytlavé alternativní světy. Pak to vypnu, uvařím kafe, chytnu tu krásnou, modrou, tlustou knížku, která by tolik potřebovala ještě minimálně jednu korekturu (ano, Talpress, ano, Slova paprsků) a přenesu se do dalšího světa, tentokrát naplno v mé vizuální režii. Takových dní jsem o prázdninách pár prožil. Nebylo jich zase tak velké množství, aby se staly pravidlem, ale přesto tam byly. Pohádka skončila nedávno, začátkem dalšího semestru. Z rozjetého čtení fantasy knížek je třeba přehodit výhybku na úplně jinou kolej.

Psané slovo #11

Hurá, hurá, hurá! Je hotovo, je dokonáno. Konečně prázdniny. Po dvouměsíčním zkouškovém období, kde mi párkrát opravdu teklo do bot, si můžu konečně oddechnout. Není všem dnům konec, to ne, ale teď si můžu minimálně celý červenec hodit nohy nahoru a odpočívat. Nebude za mnou stát žádná literatura, morfologie ani biomechanika. Včerejším úspěšným zdoláním zkoušky z vývoje českého jazyka tento rozjetý kolotoč konečně zastavuje. Mám radost, opravdu. Teď bude konečně čas na to, aby se zkrátil seznam nepřečtené fantasy v knihovně. A čím tak asi začnu?

Čtenářská výzva? Ne, jen další semestr.

Už několikrát jsem se zmiňoval, že musím sem tam do školy něco přečíst. Do konce tohoto semestru je to pár desítek knih. V jednom předmětu celkem 50. Jmenovitě do Kapitoly z české literatury 4. Ten počet mohl být touto dobou už mnohonásobně menší, ale v prvním semestru na to nějak nebyl čas. Takže teď, když mám dvakrát více zkoušek než minule, se na to čas najít musí. Seznam těchto knih jsme si mohli sestavit sami, jen se musíme držet české literatury v letech 1880-1945. Zase tak volnou ruku ale nemáme, protože během seminářů probíráme různé autory a právě ty máme mít v seznamu povinně. Já se dnes dostal k tomu, abych si ten seznam vůbec udělal. A výsledek?

Knižní chvilky #12

Knihovna města Valašské Meziříčí a první část povinné četby do školy. Davča z toho nadšený není, ale mně se ten výběr nezdá tak špatný (až na výjimky samozřejmě). Kafka, Čapek, Vančura..