Psané slovo #18

Nenapíšeš článek, dokud nepřečteš nějakou knihu. Respektive nedočteš. I tak bych se mohl vymluvit na to, proč je tu zase tak dlouho ticho. Je to ale úplně jedno, prostě se nechtělo psát. A číst. Předevčírem jsem se začetl do druhého dílu Prachmistrů (rozečteno asi měsíc), což mi trochu vrátilo víru v to, že ještě číst umím. Navíc je to kvalitní série, nemůžu se dočkat, až se dostanu k závěrečnému dílu. Mám u toho stejný pocit jako u čtení Eriksona nebo Sandersona. Prostě skvělá fantasy. Teď ještě dočíst Yorrana, Arthase a seznam bude čistý. Ale hezky postupně, hlavně se nenutit.

Psané slovo #17

Konečně je venku počasí jak má být. Zima, sychravo, brzy se stmívá a to všechno jen podporuje chuť ke čtení, hraní a dalším aktivitám. Třeba i psaní na blog. Aby nám to všechno fungovalo, rozhodli jsme se z jedné "nevyužité" místnosti u nás doma udělat takový koutek, kde může člověk zapadnout na jak dlouho chce, a bude obklopený tím, co je jeho srdci milé. Komiksy, knihy, hry, konzole a další. Zatím je to ve fázi číslo jedna, zkoušení a zjišťování, co tomu ještě chybí. Určitě se pak pochlubíme, ale až to bude opravdu stát za to. Na podzim a zimu (vlastně i na jaro a léto) ideální místo, kam se zašít a užívat si pohody. Včerejší kolaudace proběhla v úzkém kruhu přátel u hraní NHL, což je přeci jen věc společenská. 

Psané slovo #16

Článků jako šafránu, už je to skoro měsíc od toho posledního. Tak jsem tu teď v pátečním odpoledni dostal chuť aspoň na psané slovo, které bude třeba takovou vlaštovkou k dalším článkům. Momentálně jsme každý den na příměstských táborech, které pořádáme v rámci mé práce. Dnes jsme skončili pětidenní tábor na koních, od pondělí máme plavecký. To jen tak, ať víte, co děláme. Kromě toho po večerech hrajeme World of Warcraft nebo deskové hry, klasika. Naposled to byl herní večer s Munchkinem, kde přišlo zatím nejvíce lidí. Díky všem zúčastněným, bylo to super. Co se týče čtení, snažíme se nezahálet. To pak vypadá nějak následovně.

Psané slovo #14

Když už nad názvem článku přemýšlím déle, než je nutné a zdravé (zvlášť, když mě zítra čeká zkouška ze starší české literatury, prostě tam fláknu psané slovo a mám klid. Navíc to bude zase změť všeho možného a špatně pojmenovatelného. Je zápočtový týden. Píšou se zápočty. Já teda ještě zápočty plavu (což tak úplně nedopadlo) a taky musím prokázat jisté schopnosti z různých her, o kterých jsem předtím v životě neslyšel (korfball, lakros). Jinak je to pořád ta samá písnička dokola (seminárky, testy z různých literatur a podobně). Tento rok frčím hlavně na Janu Husovi, který mi, doufám, zítra u zkoušky nebude házet klacky z hranice pod nohy.

Psané slovo #13

Právě jsem dočetl Kladivo na čaroděje. Pokud jste po recenzi ještě pořád váhali, tak už neváhejte. Je to taková malá a milá knížečka. Přečtenou ji máte za chvíli, nebude vás nudit a sem tam se i zasmějete. Aspoň za první díl se mohu zaručit. Do dalších se pustím časem. Teď mě totiž čekají neskutečné zážitky s Prométheovými játry a dalšími knihami. Hned potom, co si připravím hodinové cvičení pro lidi se skoliózou. A taky nesmím zapomenout na prezentaci o rozvodu rodičů. Udělám to jak zítra přijdu z bruslení a plavání. Máme rozmanitý obor. Nenudíme se.

Psané slovo #12

Tak co myslíte, je teď ten pravý čas na nějaké to psané slovo? Na blogu je to sice takové vlažnější, oproti minulým měsícům, ale co se dá dělat. Za týden začíná další semestr, prázdniny utekly až nepříjemně rychle a kolotoč školy a práce se dá opět do pohybu. Na druhou stranu si ve vlaku zase víc počtu, při čekání na hodiny a ve větších pauzách taky. Momentálně mám za sebou akorát Zaklínače, který příjemně překvapil a pár komiksů, nejčastěji z ultimátního kompletu, ale třeba taky nové Želvy Ninja, ty byly parádní. Navíc už se třepu na Slova paprsků od Sandersona. To s sebou do školy ale asi tahat nebudu.

Psané slovo #11

Hurá, hurá, hurá! Je hotovo, je dokonáno. Konečně prázdniny. Po dvouměsíčním zkouškovém období, kde mi párkrát opravdu teklo do bot, si můžu konečně oddechnout. Není všem dnům konec, to ne, ale teď si můžu minimálně celý červenec hodit nohy nahoru a odpočívat. Nebude za mnou stát žádná literatura, morfologie ani biomechanika. Včerejším úspěšným zdoláním zkoušky z vývoje českého jazyka tento rozjetý kolotoč konečně zastavuje. Mám radost, opravdu. Teď bude konečně čas na to, aby se zkrátil seznam nepřečtené fantasy v knihovně. A čím tak asi začnu?

Psané slovo #10

Říkám si, že by zase po měsíci bodlo nějaké to psané slovo. Minule jsem se tu rozplýval, jak se těšíme na Svět knihy a autogramiádu pana Williama Kinga. Svět knihy je už dávno za námi (bylo to boží), ale pan W. King se nakonec nedostavil. To nás hodně mrzelo, co se dá dělat. Nejspíš k tomu měl své důvody. Květen byl kromě této velké akce ještě měsícem spousty knih a komiksů. Knihovny nám začínají přetékat, takže v blízkém budoucím čase to bude chtít nějaký nový nábytek. Bohužel jsem se ještě pořád nevrátil ke čtení fantasy a do konce června ani žádný návrat neplánuji. Zkouškové, zkouškové, zkouškové.

Psané slovo #9

Uběhl zase nějaký čas, takže dostává prostor psané slovo a s ním taky pár informací, jak se máme. Máme se celkem dobře. Sice to začíná být ve škole trochu ostřejší, všichni chtějí, aby člověk věděl všechno a byl připraven nejlépe na 150 % zrovna do jejich předmětu. To ale nejde (aspoň mně), takže se snažím to udělat tak, aby se vlk nažral, ale koza zůstala celá. Po dnešním zápočtu si nejsem jistý, jestli to nepřehodnotím. Úterní zkouška z fyziologie nebude jednoduchá a za dva týdny mě čeká ještě morfologie. Samé škaredé slova. Když se to naučím, tak to udělám. Teď se to ale naučit...