Začneme tím příjemnějším. Ráno si vstanu, bez nějakých výčitek zapnu PS3, dám tam něco z novějšího repertoáru pořízených her (Dishonored, Diablo 3) a ničím nerušen si užívám tyto velmi chytlavé alternativní světy. Pak to vypnu, uvařím kafe, chytnu tu krásnou, modrou, tlustou knížku, která by tolik potřebovala ještě minimálně jednu korekturu (ano, Talpress, ano, Slova paprsků) a přenesu se do dalšího světa, tentokrát naplno v mé vizuální režii. Takových dní jsem o prázdninách pár prožil. Nebylo jich zase tak velké množství, aby se staly pravidlem, ale přesto tam byly. Pohádka skončila nedávno, začátkem dalšího semestru. Z rozjetého čtení fantasy knížek je třeba přehodit výhybku na úplně jinou kolej.
Takovou kolej, kde se vám knihy rozpadají v ruce, a to je ještě ani neotevřete. Spousta z nich páchne po amoniaku a stránky jsou často poskládány úplně random.org. V tom lepším případě. V tom horším tu knihu ani nenajdete, možná se vám poštěstí na internetu stáhnout pár ušmudlaných skenů. To se podařilo i minulý týden mně. Po půlhodinovém hledání jsem konečně narazil na soubor, který sliboval vytouženou literární zkušenost. Po otevření jsem zjistil, že kniha je tam tak z půlky. Někdo si dal práci, aby naskenoval půlku knihy. A ne souvislou polovinu, to by bylo vlastně ještě super.
Ale nevěším hlavu, jsem student pilný, rozumný a sečtělý. Proto razím do knihovny, ve které mi určitě pomůžou a mé strasti vyřeší. Máte propadlou průkazku. A můžu platit kartou? Ne. Tak já přijdu zítra. Konec dobrodružství. Následující den už byl úspěšnější, ale jen v tom, že jsem si prodloužil průkaz. Mnou žádané knihy tam sice byly, ale už vypůjčené. Neuvěřitelné. Celou tu dobu jsem doufal, že tam na mě ten jeden kus knihy počká. Vždyť v ročníku nás je přece jen 60 a každý přece nemohl dostat ten stejný nápad, jako já. Dostal. To samé v univerzitní knihovně. V městské pro jistotu nemají ani jeden kus.
Nakonec jsem přece jen děkoval dobrovolníkovi, od kterého byl ten soubor na internetu. V kombinaci s nějakou tou ukázkou, další částí textu a podobně, jsem rozšifroval přibližnou podobu celého textu. To znamená, že jsem prostě přečetl to, co jsem měl k dispozici. Zítra z toho budou mít povolanější lidé prezentaci, takže to tam nějak doženu. Na příště budu lépe připraven, tahle zkušenost člověka probere. Zvlášť, když ji prožívá pořád dokola. A to jsem ještě nezačal hledat Husovy knihy a další perličky. Přijde na to. Přijde na to.
Přesně takový článek jsem teď potřebovala. Taky jsem nešťastný student. :( Jen mě na rozdíl od tebe trápí chemické výpočty a matematika. Takže díky za to, že jsem se mohla dneska alespoň jednou upřímně zasmát.
OdpovědětVymazatO té korektuře Slov je škoda mluvit. Nějaké y/i jsem raději ani nesledovala. Ale špatně značená přímá řeč, velká písmena atd. to už bylo i na mě moc. Přemýšlím, jestli jim něco napsat nebo to nechat raději být. Na druhou stranu můžeme být rádi, že to vůbec vyšlo. (Stejně to jsou pitomci) Užij si těch posledních 100 stran! :)
PS: S tím Husem je to vtip že?
Student už nejsem, ale tohle znám také - když dělám přednášku na nějaký con. =D Kdo by věřil, že zrovna ve stejnou chvíli jako já všichni naléhavě potřebují Dějiny prostituce - díl 6, nebo třeba encyklopedii mýtických zvířat Asie? =D Děkuju všem bohům za Prahu, protože jsem naštěstí zjistila, že knihy, na které se v centru v Ústřední knihovně čeká třeba i půl roku, mi u nás v zapadákově na Opatově opatří do druhého dne. =D
OdpovědětVymazat