Záporné postavy lákají. Jsou zajímavější než hrdinové, co nastavují svůj život za ostatní. Na to je dnes každý zvyklý a moc to netáhne. Proto se musí přicházet s věcmi, kdy i kladné postavy mají své chvilky, ve kterých nekonají dobro. Ať už mají bojovat proti sobě nebo proti svým vnitřním démonům. Na tom nesejde. Je tam změna a čtenáře to baví. Víc, než když se sundává kočka staré paní ze stromu. Jen to nepřehnat, aby si pak čtenář nemyslel, že se postava snad stala zápornou napořád. Tomu se slušně vyhnete tím, že tam dáte někoho, kdo byl vcelku šmejd už od začátku. A Plášť je přesně ten případ.
