Záporné postavy lákají. Jsou zajímavější než hrdinové, co nastavují svůj život za ostatní. Na to je dnes každý zvyklý a moc to netáhne. Proto se musí přicházet s věcmi, kdy i kladné postavy mají své chvilky, ve kterých nekonají dobro. Ať už mají bojovat proti sobě nebo proti svým vnitřním démonům. Na tom nesejde. Je tam změna a čtenáře to baví. Víc, než když se sundává kočka staré paní ze stromu. Jen to nepřehnat, aby si pak čtenář nemyslel, že se postava snad stala zápornou napořád. Tomu se slušně vyhnete tím, že tam dáte někoho, kdo byl vcelku šmejd už od začátku. A Plášť je přesně ten případ.
Neznám tvorbu Joe Hilla (až na Zámek a klíč), neměl jsem tušení, co od takového Pláště očekávat. Na začátku jsme se dostali do válečného prostředí, ve kterém jedna z hlavních postav první části měla vcelku smolný den. Tento koncept válečného komiksu mě potěšil. Skvěle zachycená atmosféra nelítostné džungle, ve které se přežívá jen velmi těžko. Ještě, když kolem všude panuje válka. Já prostě musím napsat, že komiks Plášť se mi nejvíce líbil do té doby, než se tam objevil samotný plášť. V tom okamžiku pro mě začal souboj se sebou samým, jestli se mi komiks líbí, nebo mi přijde postavený na hlavu.
Další část komiksu byla takovým průletem další generací, potomci našeho válečného hrdiny. A jednomu z nich se do ruky dostane plášť. Přesně ten, který měl jeho táta před několika lety v oné džungli. Plášť je přesně ten superhrdinský doplněk, který byste jako dítě chtěli. Umožní vám létat. Horší je, když si potom prorazíte lebku nějakou větví, doktoři to nějak vyřeší, ale vy do konce života trpíte velkými bolestmi hlavy. Kromě toho létání má plášť ještě jednu vlastnost. Dostane z každého člověka na povrch to nejhorší, co v něm je. Takže pokud se dostane do ruky zhrzenému synovi, který závidí bratrovi úspěchy na škole, vyčítá matce minulost a další problémy, nedopadne to dobře.
Většina komiksu je takový hon za pomstou, která není nijak opodstatněná. Maximálně tak démony v hlavě samotné postavy. S pláštěm se cítí neohroženě, může cokoliv a kdykoliv. Plášť se pro mě stal symbolem staré nenávisti a zášti, kdy každý nositel do něj vkládal svou zlobu. Proto je plášť v rukou lidí tak nebezpečný. Jako dítěti vám neublíží, protože děláte věci nezištně. Celý komiks na mě působil trochu zvláštně, hlavně kvůli tomu úvodu, u kterého bych nejraději zůstal celou dobu. I přes to ale nemůžu komiksu vytknout líbivou kresbu a nápad, který si zaslouží uznalé kývnutí hlavou.
Hodnocení: 80%
Komiks můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Comics Centrum.
Joe Hill, Plášť, vydalo nakl. Comics Centrum v roce 2016, překlad Pavel Res a Zuzana Urbánková, 288 barevných stran.
Žádné komentáře:
Okomentovat