úterý 24. května 2016

Hellboy: Ďáblova nevěsta a další příběhy | Mike Mignola

V tomto studijně náročném čase, kdy probíhají státní závěrečné zkoušky z čehokoliv, je třeba se nějak odreagovat. Za splnění pedagogicko-psychologického bloku zkoušek jsem si naordinoval Hellboye. Otázka v pedagogice zněla jasně - Interakce a komunikace ve výchově. Nesnaží se náhodou Hellboy o něco podobného? Když potká nějakou potvoru, předchází tomu většinou pár vět - komunikace! Když jí dává do nosu (nebo ona jemu), dostáváme se do pojmu interakce, až konfliktu. Pak že jsou ty komiksy k ničemu, to tak! Ať se proměním v ďáblovu nevěstu, jestli mi to zase někdy nepomůže. V psychologii jsem měl pojem obtížné situace v životě jedince. Tak se pojďme podívat, jaké Hellboy zažil tentokrát.


Začíná to dobře - wrestlingem. Samo o sobě je to zvláštní sport, je to show. To se ale do televize ještě nedostalo, že taková skupinka wrestlerů dokáže pořádně zatočit s obludama všeho druhu. Je třeba podotknout, že Hellboy má neskutečnou schopnost, ať se děje, co se děje, dostat se z jakýmkoliv problémem o pár pater níže. Nebo rovnou do podzemí. Jeho častou činností je padání dolů, scházení ze schodů a podobné "dostaň se níž" aktivity. A to může být wrestlerem, nebo řešit záhadu vraždícího domu. Níž! Níž! Jen podotýkám, že jeho zápasnická kariéra trvalo pár měsíců a moc si toho nepamatuje. Protože alkohol.


Mignola v 11. díle zpracovává téma upírů. Já osobně nejsem moc velký fanoušek zubatých, ale jeho pojetí je přinejmenším zajímavé. Hellboy chce pomoct. Hellboy spadne níž. Hellboy se dostane do komunikace, interakce a následného konfliktu s nějakou potvorou. Tento postup se mi líbí, nemám mu co vytknout. Konečně jsem se dostal do fáze, kdy poznám, kdo kreslil jakou povídku, aniž bych to musel déle sledovat. Tady se propojují vynikající kresby Mignoly, Corbena a poslední povídka má lehce moderní nádech od Kevina Nowlana. Moderní nádech, kravské duchy, mimozemšťany a Nebrasku. Za každým příběhem je víc, než se na první pohled zdá.


Hellboy přijde, já ho přečtu, pak napíšu recenzi. Ta je vždy pozitivní, nikdy nic nevytýkám, nemám ani trochu toho kritického nadhledu, který bych jako recenzent měl mít. A čert to vem. K čemu kritický nadhled? Hellboye nečtu, abych hledal chyby. Dávno vím, že by hledání byla ztráta času. Chci si u toho odpočinout, pobavit se a myslet zase na něco příjemného. Na staré, shnilé a plesnivé podzemní kobky, na mokvající příšery a smradlavé obludy. Potom se cítím hezky, po tom je mi dobře. Možná že je to teď ještě zvýšeno tím studijním chaosem, ale to nic nemění na tom, že Hellboy je prostě třída.

Hodnocení: 5/5

Knihu si můžete zakoupit ZDE!

Mignola, Corben, Nowlan, Hampton. Hellboy: Ďáblova nevěsta a další příběhy, nakladatelství Comics Centrum (rok vydání 2016, orig. 2011), překladatel Jan Kantůrek, 208 barevných stran.

3 komentáře:

  1. Taky mám ráda takový ty svoje "jistý", u kterých vím, že hledání chyb by bylo zbytečné. U toho si člověk nejlíp odpočine.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za mě Hellboy, Goon nebo třeba World of Warcraft. Co ty? :)

      Vymazat
  2. Líbí se mi hlavně ten poslední odstavec recenze! :D Takový výstižný :)

    OdpovědětVymazat