Anna a Vlaštovčí muž | Gavriel Savit

Jsou knihy, které vám po přečtení zůstanou v paměti ještě dlouho. K těm mým bude od teď patřit i Anna a Vlaštovčí muž. Je málo knih, které vám s dětskou naivitou dokáží přiblížit krutosti války. Přestože já už dítě nejsem, pořád je to pro mě ta schůdnější cesta. 

Knihu můžete zakoupit přímo na stránkách nakladatele.

V roce 1939 je Anna teprve sedmiletá holčička. Už v tomto věku ale mluví plynně nepřeberným množstvím jazyků, které ji naučil její otec, profesor na univerzitě. Otec tušící potíže nechává Annu v obchodě svého známého a odebírá se na cestu do práce, ze které se nevrátí. Malá holčička se rázem stane přítěží a opuštěná čeká na návrat svého otce domů. Právě v této chvíli do příběhu vstupuje Vlaštovčí muž, který se s Annou vydává na cestu.

V příběhu krásně figuruje Annina schopnost odhadnout typ a charakter člověka už pouze stylem jeho řeči. Dítě si jako malé zafixuje přátelský hlas židovského rabína nebo obyčejného polského lékárníka. Znamená to pro něj něco pochopitelného a důvěrného. Jakmile stejným jazykem mluví naprosto neznámá osoba, začíná být ostražité. Tato schopnost se jeví užitečná i u dospívající dívky, kterou se Anna po čase cest stane.

"Papá," řekla Anna, "proč se smějí tomu pánovi"?

Otec neodpověděl. Voják se po nich ohlédl.

"Protože, Liebling," pravil, "tohle není člověk. Tohle je Jude."

Tuto větu si Anna zapamatovala přesně, jelikož změnila všechno, co znala. Myslela si, že ví, co je to jazyk, jak funguje i jak lidé ze vzduchu, do něhož mluví, loví různá slova, aby kolem nic utkali jejich obrys.

Jenže to bylo daleko složitější.

Reb Šmulik neříkal Jude. Reb Šulik říkal jid.

Gavriel Savit našel ideální cestu magického realismu a pohádky. Přestože je kniha velice čtivá, příběh je podán citlivou formou a proto je určitě vhodnější i pro mladší čtenáře. Vlastně je možné, že teenageři si ji užijí více než dospělí, protože je psán z jejich pohledu, očima mladé dospívající dívky.

Přesto mám pocit, že potenciál první poloviny knihy zůstal trošku nevyužit. Drsné prostředí ve kterém se objeví malá holčička, spousta zajímavých postav a putování vykreslené pohádkovými obrazy nakonec nahradí syrovější popis, který je sice přesný, ale naruší kouzlo celé knihy. Nakonec to působí jako dílo slepené ze dvou různých částí, psané odlišnými autory.

Umím si knihu Anna a Vlaštovčí muž představit jako báječný komiks, stejně tak jako báječný animovaný film (za použití výtvarna z obálky), ale jako celovečerní snímek úplně ne. Každopádně se na film můžeme už s největší pravděpodobností těšit. Všem tedy doporučuji přečíst si knihu dřív.

Hodnocení: 3,5 / 5

Gavriel Savit, Anna a Vlaštovčí muž, vydalo nakladatelství Paseka v roce 2016, překlad Věra Klásková, 208 stran.