úterý 22. září 2015

Ostří oceli

Středověká fantasy aneb v hlavní roli Koniáš. Ačkoliv je kniha prezentována jako žánr fantasy, obsah tomu nahrává jen velice střídmě. Pokud si chcete přečíst něco o kouzelnících, dracích nebo jiných potvorách, sáhněte někam jinam. Tato povídková kniha sice sem tam přinese nějaký ten očarovaný krystal nebo zvláštní druh zvířete, ale to je asi tak všechno, co se čáry máry fuk týče. Jde tu hlavně o meče, dýky, kuše a pořádnou porci bojového umu, kterou si člověk vypěstuje, například pokud utíká před zabijáky, které na něj pošle jeho vlastní otec. Nebo při jiných kratochvílích.


Koniáš je středověký hrdina hadra. Větrem ošlehaný, nosem přeražený a nožem pořezaný. Na několika místech. Opakovaně. To mu ale nic nebrání v tom, aby si sem tam nějakou další prací něco přivydělal. Několikrát nás v knize sice přesvědčuje o tom, že v jedné bance mám velké jmění, ale jak na potvoru si tam banka rozhodla všechny své pobočky otevřít na druhé straně světa. Takže se pak různé částky zlatých mincí, které dostane za splněné úkoly, opravdu hodí. Ale ne vždy se mu podaří vše tak, jak si naplánoval.


Každá povídka je z jiného období Koniášova života. Džungle, lesy, města, vesnice nebo lodě. Jeho meč bude skoro pořád ven z pochvy, jeho vrhací dýky se proletí až do úplné spokojenosti. Kniha je opravdu plná soubojů, ať už se zbraněmi nebo bez. Koniáš je najímán hlavně na nebezpečnou práci, i kdyby třeba chtěl něco vyřešit mírumilovnou cestou, tak bude mít smůlu. Je neustále na cestách, nemá nikde domov a ani o to nestojí. V tomto je kniha opravdu vynikající. Nezasekne se na jednom místě, právě naopak. Těch míst navštíví čtenář nespočet. I když se v knize různé věty opakují a stávají se tak ohranými frázemi, dá se to pochopit. Třeba tyto povídky nebylo v prvotním zájmu sjednotit do nějaké knihy. 


Koniáš je přes všechny své chyby čestný muž a mnohokrát se prokáže jako člověk, kterému nejsou lhostejné osudy druhých lidí. I když se na první pohled snaží vypadat jako ten největší drsňák, kterým konec konců i je. Pokud máte rádi souboje s mečem muže proti muži (nebo patnácti mužům) a jiné lahůdky, Koniáš vás bude bavit. Povídky nejsou monotónní, každá má své kouzlo a jen tak neomrzí. Navíc se dost času pohybuje v prostředí zapadlých hospod a putyk, které ve své době k začátku nějakého dobrodružství doslova vyzývaly. A nebo se tam taky mohl člověk ožrat do němoty, najmout si holku a probudit se jako člen výzkumného oddílu císařského veličenstva. 

Hodnocení: 5/5 

Miroslav Žamboch, Ostří oceli, nakladatelství Fantom Print (rok vydání 2002), 373 stran.

Žádné komentáře:

Okomentovat