úterý 30. prosince 2014

Letem světem - Hrobníci z Asterionu

Jako úplně první bych představil tuhle partičku ze známého herního světa Asterion. Kromě jiného totiž existuje z Asterionu i celá knižní série, pokud to tak můžu nazvat. Knihy jako Cesty snů. Zrození modrého měsíce, KAAT a další. Nám půjde tentokrát jen o tři knihy, protože jejich hrdinové jsou právě hrobníci, kteří mě osobně uchvátili. Ne svou krásou (jsou to prašiví a šediví dědci), ale tím, jaký mají životní styl (pohoda na hřbitově), jak se oblékají (jdou v nejnovější otrhané módě) a čím jsou vyzbrojeni (krumpáče a motyky).



Těch knih, ve kterých se s hrobníky můžeme setkat, moc není. Zastavilo se to na čísle tři. Poslední kniha je ale z roku 2012, tak se třeba pan Zbyněk Holub (jejich "taťka") rozhodne napsat něco dalšího. A nebo mu napíšu otevřený dopis fanouška, který chce další příběhy. A chci a chci a chci, dup! (to zabere). Dvě knihy jsou hrobníků plné (Hrobnické historky + Smrťáček) a někde je o nich aspoň zmínka (KAAT). Zatím jsem nepřišel na nic dalšího, kde by se vyskytovali. A nemyslím si, že bych něco opomenul.


A teď o čem se tu vlastně vůbec bavíme. Hrobníci jsou vysloužilí dědci, kteří mají svou základnu na hřbitově. Sem tam pohřbí nějakého nešťastníka, mají za kamaráda ducha, který se bojí i sám sebe a také jim nedělá problém se postarat o malé dítě. Všestranní, příjemní, na pohled sympaťáci. Kdo by je nechtěl za strýčky? A protože se na hřbitově i mimo něj často dějí zajímavé věci, nezůstane jen u flašky s chlastem uvnitř jejich obydlí. Jedna z věcí, kterých si na těchto knihách cením nejvíce, jen přenesení atmosféry ponurého hřbitova kamkoliv, kde si zrovna čtete.


Kombinace humoru a dobrodružné povahy příběhů je ideálním průvodcem každou knihou. Česká fantasy rozhodně není žádné drobátko, ale za sebe můžu říct, že tohle je jeden z nejlepších počinů. Pro mě určitě. Hrobníky jsem si zamiloval, i když jsem se k nim dostal náhodou. Jejich Hrobnické historky jsem si objednal jako drobnost k většímu nákupu na internetu. Ale i takhle může vzniknout srdeční záležitost. I proto jsem se rozhodl tyhle chlapíky zařadit jako první do (snad) pravidelné rubriky, kde se budu snažit přinést něco, co třeba všichni neznají. A byla by škoda, kdyby to tak zůstalo.


Žádné komentáře:

Okomentovat