Přísežný meč

Když už si nemůžu přečíst pokračování Písně ledu a ohně, je fajn si Martina aspoň připomenout jiným způsobem. Například komiksem, který je nakreslený podle nějaké jeho povídky. Neběžel jsem do knihkupectví, abych si kvůli abstinenčním příznakům honem něco koupil. Tento komiks se nám podařilo vyhrát. Je to dokonce pokračování, takže se možná mrkněte po prvním dílu. Já se po ničem nedíval a prostě začal číst. Ten den bylo šero, škaredé počasí a já musel do školy. Přísežný meč mi měl zpříjemnit cestu.

Příběh nám předkládá dvě postavy, Dunka a jeho panoše, který vůbec není tím, jak na první pohled vypadá. Dunk složil přísahu a musí sloužit u nějakého lenního pána, který umí jen mluvit o své zašlé slávě. A že o ní mluví často, to se přesvědčíte na vlastní kůži. Nejen že to otravuje Dunka, který to musí poslouchat. Otravovalo to i mě, když jsem to četl. A otravovala mě ta hrozná spousta prázdných rozhovorů o ničem a dialogů, které nikam nevedou. Minimálně první polovina komiksu na tohle hrozně trpí. 

Základním kamenem celého příběhu je zdánlivě vyschlý potok, na který se pak budou nabalovat další problémy. A protože náš rytíř nemá moc co na práci, pouští se do dlouhé vyšetřovací akce s famózním odhalením, které si ale nechám pro sebe. Prostě nic moc. U mě tato zápletka nezabodovala, i když v druhé polovině komiksu už to bylo trochu zábavnější. Dunk a jeho panoš na mě působili trochu tragikomicky, snad kvůli neustálému handrkování se o každou blbost. Změnou byla až postava sera Bennise, který dialogy trochu oživuje.

Celkově na mě Přísežný meč moc velký dojem neudělal. Byl by to hezký příběh o putování rytíře po Západozemí, pokud by aspoň trochu putoval. Tady je všechno skoro na jednom místě, se stejnými postavami a pořád dokola stejným problémem. Na druhou stranu mi ale vyhovovalo, že se pohybujeme ve stejném světě jako v Písni. Takže se můžeme setkat se zmínkami o Lannisterech, řečmi o Zdi a dalších nám známých věcí. Kresba není ničím zajímavá, ale na druhou stranu ani nenudí. To by totiž k tomuto příběhu už byla smrtící kombinace. Taky mi hlava nebere, jakým způsobem je tohle předehra ke Hře o trůny. 

K seriálu? Nebo k prvnímu dílu série? Nebo aby se to lépe prodávalo. Protože když tam napíšete předehra k Písni ledu a ohně, seriálový nadšenec bude ve slepé uličce.

50%

George R. R. Martin (Avery, Miller), Přísežný meč, nakladatelství Crew, překlad Richard Podaný, 176 barevných stran.