Desková hra: Zaklínač

Poslední dobou trávíme celkem hodně času nad hraním této deskové hry. Přímo to s knihami nijak nesouvisí, ale přece jen má tato hra základ ve stejnojmenné knižní sérii. Také tu bylo pár narážek na to, že by třeba nebylo špatné zrecenzovat i právě nějakou tu deskovou hru. Nejsme v tom žádní odborníci, ale takový laický pohled na věc určitě neuškodí. Zvlášť, když přemýšlíte, jestli si tu hru koupit nebo ne. Nečekejte žádný strojený popis herních součástí a pravidel. To vůbec. Prostě jsme si Zaklínače zahráli už po několikáté a jednoduše tady napíšu, jak se nám to hrálo.

Nutno podotknout, že ze začátku jsme na tom s pravidly byli celkem na štíru. Až po třetí nebo čtvrté hře jsme se dobrali k naprosto přesnému dodržování herních principů. Jen pro zajímavost jsme si třeba za každou zabitou příšeru přidávali zlaťák i vítězný bod, i když se to má dělat jen v případě, že je to na kartě napsáno. Pak jsme se divili, proč nám nevychází žetony zlaťáků, proč jich nevyrobili více. Nebo jsme si po příchodu do města, kde si může hrdina vyléčit jedno lehké zranění, vyléčili úplně všechno. Taky jsme trochu bojovali s žetony lebek, ale to už je zbytečné více rozebírat.

Hlavní je, že po čase jsme to konečně začali hrát tak, jak se sluší a patří. Důležité dodat, že hra se nestává monotónní ani po několikátém hraní. Možnost výběru ze čtyř hlavních postav, spousty karet hledání a úkolů (které jsme doteď ještě neviděli všechny) a různé kombinace zaručují opravdu zábavu na několik desítek či stovek hodin. Geralt, Yarpen, Marigold nebo Triss (která je mimochodem trošku OP, ale pšt) vás budou provázet po celou dobu vašeho hraní. Města, příšery nebo různé postavy, které znáte z knížek a her tam budou samozřejmě taky. Je to skvělý pocit, vrátit se s Geraltem na Kaer Morhen nebo si zazpívat s Marigoldem v Oxenfurtu.

Zaklínač nás baví a ještě hodně dlouho bavit bude. Hrát sice mohou maximálně čtyři hráči, ale s tím, co je u hry cílem, vás i tak bude každé hra stát minimálně tři hodiny času. Pak je možnost si zahrát ještě prodlouženou verzi, kde už se dostáváte klidně i na pět hodin. Záleží, jakou má kdo taktiku. Pro nás tohle byl takový první krůček do světa trochu složitějších deskových her, u kterých nestačí jen házet kostkou a posouvat se o daný počet políček. Grafika i zpracování hry je na jedničku, pravidla nejsou bůhvíjak složitá a hratelnost je velmi dobrá. Stačí mít kolem sebe tři stejně nadšené kamarády a můžete se pustit do plnění úkolů. Ať už budou zakončeny soubojem, diplomatickým řešením nebo magickým předmětem.