Mořičvíl Dennyho Newmana byla mojí první knižní přílohou z Edice Pevnost (Vlčici jsem nestihl a do dneška je to jedna z věcí v mém dosavadním životě, které hluboce lituji), kterou jsem si koupil někdy v prvním ročníku střední školy. Do té doby jsem neznal knihy Terryho Pratchetta ani žádnou jinou humornou fantasy literaturu. O to víc mě Mořičvíl překvapil.
Autorovo fantaskní město Mořičvíl je v knize moc hezky vyobrazeno a dnes mi přijde, jako takový pohádkovější a barevnější Ank-Morpork, v kterém zažívá každý obyvatel nevšední zážitky a osudy hned vedle, pro něj, každodenní rutiny a nudy. I hrdinové románu je zažívají, a že se jedná o hodně rozmanitou sortu bytostí - od vědeckých zaměstnanců místního muzea, přes upír(k)y, hejkaly, duchy, Lumíky i speciální agenty až po mluvící medvědy co rádi plavou kraula. A navíc je to jediné město kde dostal i slavný Geralt z Rivie takovou nakládačku od místních, že už ho tam nikdy nikdo neviděl.
Denny Newman dokázal do takhle rozmanitého světa přijít s jednoduchou detektivní zápletkou, díky které se osudy našich hrdinů neustále kříží nebo spojují. Líbí se mi, jak do svého světa zainteresoval dnešní technologii, jako jsou emaily nebo plechovkové pivo, které se nakonec stane hlavním bodem příběhu.
Je to jednoduše pohodová kniha, která čtenáři vyčaruje nejednou úsměv na tváři a to neumí kde jaká. Mě osobně sedla a dost jsem se u ní nachechtal.
Doporučuji všema deseti
Michal “Edrik“ Hnátek
Děkujeme za externí recenzi a nezapomeňte, že pokud nemáte vlastní blog, jakýkoli článek na téma edice Pevnost nám můžete zaslat na ctemeoba@email.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat