Dobýváme edici Pevnost: Zkažené sémě

Čím jiným začít dobývání než středověkým detektivním příběhem? O tom detektivním nádechu jsem samozřejmě před začátkem čtení neměl ani tušení. Do knihy jsem šel hlavně kvůli zařazení právě někde do středověku. Už párkrát jsem zažil překvapení v podobě opravdu vydařeného vyprávění, kde mělo své místo jak spousta postav, tak důmyslné vykreslení prostředí a atmosféry. Tady jsem svým způsobem dostal obojí. Svým způsobem.

Dostaneme se do party městské stráže, kde slouží lidé, ale i lesní víly. Proč tam musí být lesní víly nevím, příběh by se obešel i bez nich. Stačily by prostě ženské postavy se zvláštními schopnosti. Kniha by pak neměla tendenci vypadat jako nějaká zvláštní pohádka. Kromě tohoto nešvaru bylo ale vše celkem vydařené. I v takto krátké knize máte spoustu času se seznámit s postavami a klidně si nějakou i oblíbit. 

Bude se bojovat (i když jen trochu), budou se řešit záhady, hledat ztracení lidé a objasňovat tajemství, které spadají do alchymistických kruhů. Často se dostaneme do zapadlých ulic města, kde se to jen hemží žebráky a jiným, nepříliš sympatickým obyvatelstvem. Když se bude městská hlídka takovouto uličkou procházet, budete si připadat, jakoby vás vzali s sebou. A jak dojdete na jatka, třeba ucítíte i ten odporný zápach. Co se tohoto týče, já byl naprosto spokojený. Přenést čtenáře do prostředí knihy nedělá autorovi žádný problém.

Všechno to do sebe hezky zapadalo. Až na jednu malou, bezvýznamnou věc. Hlavní dějová linka sice pořád jakoby směřuje k nějakému závěru, ale s žádným velkým finišem nic neuzavírá. Není tam ta otevřená pusa, to překvapení. Je to škoda, ale za to, jakým stylem mě autor provedl celou knihou, mu tohle můžu s klidným srdcem odpustit. Nebo z toho aspoň nedělat takovou vědu.

Hodnocení 3,5/5

Ondřej S. Nečas, Zkažené sémě, nakladatelství Epocha (rok vydání 2013 ), 208 stran.