pátek 27. března 2015

MAUS (souborné vydání)

Na úvod musím prozradit, že má cesta ke komiksu MAUS byla trochu spletitá. Je to asi dva roky zpátky, co jsem tuto knihu viděl v knihkupectví. Mám dojem, že jsem si tam šel pro nějakou mangu, ale to je vedlejší. Pamatuji si, že při pohledu na obálku, kde byla myš, svastika a kočka s knírkem, jsem se na chvíli pozastavil. Něco o nacistických myších? Přesně tato věta mi utkvěla v paměti. Bohužel pro mě to bylo vše, co z mé vytříbené mysli vyšlo. Hlavně že jsem si odnesl toho Naruta. Druhá strana mince je, že jsem si tento komiks mohl vychutnat teď. A to jsem si šel do knihovny vyzvednout jen Weissův Dům o tisíci patrech.


Zpátky k myším. Komiks je vlastně vyprávěním otce synovi, který se od něj chce dozvědět co nejvíce o jeho životě za druhé světové války, aby o tom mohl napsat komiks. Jak se mu vedlo na začátku, čím vším si prošel a jak na něj zapůsobil jeho pobyt v koncentračním táboře. Druhá dějová linka se dotýká složitého vztahu otce a syna, jeho nové manželky a vůbec celého světa, který je k člověku, co si prošel Osvětimí, vcelku krutý. K tomu se ještě musí připočíst jeho povaha a výsledkem je starý morous, se kterým je těžké vyjít. MAUS se pohybuje mezi těmito dvěma linkami, proplétá je a hraje si s nimi.


Otcovo vyprávění je velmi silným zážitkem. Popisuje všechno, na co si vzpomene, nevynechává ani to nejhorší. Postavení židů bylo takové, jaké bylo. A protože byl žid, měl to všechno na talíři každý den. Na druhou stranu byl jeden z těch vynalézavějších. Dokázal si poradit i ve zdánlivě beznadějných situacích, uměl si zajistit aspoň dočasné postavení mezi vězni, které mu zajišťovalo nějaké výhody. Ale nic netrvá věčně. Ani druhá světová válka.

Kresba komiksu je jednoduchá a věcná. Určitě jde spíše o obsah než o detailní vyobrazení. A to hra černé a bílé barvy splňuje dokonale. Myši, kočky, prasata, ale i žáby. Tyto zvířata si autor vybral jako představitele různých ras a národů. Postavy o sobě ale nemluví jako o zvířatech. Všechno to jsou lidé. MAUS na mě velmi zapůsobil. V komiksu nejde o moment překvapení, o nečekané zvraty a události. Prostě si plyne svým vlastním tempem. Nejde tu o poselství a nějaké hledání pravdy. Jde o to zobrazit věci tak, jak byly. A kdo jiný to může takhle podat než očitý svědek.

Hodnocení: 5/5

Art Spiegelman, Maus (souborné vydání), nakladatelství Torst (rok vydání 2012, orig. 2010), překlad J. Macháček; J. Zavadil; M. Fričová, 296 stran.

6 komentářů:

  1. Jeden z nejlepších komiksů, jaký jsem kdy četla :) Pěkný článek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. :) Taky se mi to moc líbilo. Nedá se to moc srovnat s ničím jiným, je to originální. :)

      Vymazat
  2. Na to už se taky chystám jakou dobu... Ale až díky vám mě napadlo se podívat, jestli to třeba nemají u nás v knihovně. A mají! :3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás je knihovna taky dobře zásobena. :D Ale teď to chci mít i doma... :D

      Vymazat
  3. Už jsem s tímto komiksem přišla do styku a dost se mi líbil - jednoduchý, přesto tě zaujme hned na první ...začtené a zaprohlížení :)

    OdpovědětVymazat