Agnes

Prosím o pozornost! Pokud se k vám ještě nedostala Agnes, je nejvyšší čas to napravit. Nenechte se zmást obálkou. Nejde o žádnou slaďárnu ani romantické drama. Tady jsme na mrazivém Islandu a do počestné rodiny se má přidat odsouzená vražedkyně. Na dobu neurčitou. Prostě než bude ukována sekera a připraveny veškeré papíry.

Že byste něco takového od pohledu nečekali? Já totiž taky ne. Započíná příběh vězeňkyně Agnes Magnúsdottir, obviněné z brutální vraždy dvou mužů a ještě navrch žhářství -  nějak se ty důkazy schovat musí. Protože se pohybujeme v první polovině 19. století, nikdo se na názor odsouzeného neptá. Zachází s ní tak, že už se stejně cítí napůl mrtvá. To ovšem předtím, než se dostane do rodiny "policisty" Jóna. 

Už dlouho se mi nestalo, že by se mi nějaká kniha tolik líbila. Svým vlastním způsobem. Na příběhu toho totiž moc líbivého není. Vím přesně kdy jsem byla stejně začtená - byla to kniha Dcera sněhu (od stejného nakladatelství), která mě stejně jako Agnes úplně pohltila netradičním příběhem.

Není to ale tak, že byste cítili nutkavou potřebu mít knihu ihned dočtenou. Tady to funguje naopak. Snažíte se co nejdál oddálit konec, protože tak napůl tušíte, že něco bude špatně. Pak si zase přečtete pár stran, kde se objeví naslouchající kněz a vše se zase obrátí a doufáte v dobrý konec. Tohle se točí pořád dokola, kapitolu po kapitole, ale kde se tenhle kolotoč zastaví vám samozřejmě neřeknu.

Přesně pro tyto knihy by se mělo psát speciální hodnocení. Není lehké o ní psát. Nemůžete totiž napsat nic z toho, co byste chtěli. Přesně proto si tuto knihu musíte všichni přečíst, ať se pak o své dojmy můžeme podělit bez obav, že prozradíme něco, co nechceme.

Hodnocení: 5/5

Hannah Kent, Agnes, nakladatelství Fortuna Libri (rok vydání 2013, orig. 2013), překlad Gita Zbavitelová, 319 stran.