Zcela upřímně vám řeknu, že mnohem bližší je mi začáteční motiv pirátství (však o tom také byla třeba moje maturitní práce) a v první chvíli jsem byla nadšená představou, že se tímto směrem bude ubírat celý příběh. Ten se pak ale stočil úplně jiným směrem - k otroctví. Prostě ani v takové situaci nedokážu nějak moc soucítit s dítětem (nebo mladou dívkou, jak chcete). Určitě by se našla spousta lidí, které tyto příběhy dojímají, já mezi ně bohužel nepatřím. Možná i proto jsem si knihu úplně neužila, nedokázala jsem se do ní pořádně začíst a neudělala na mě takový dojem, jako právě Ve stínu arény.
Nicméně se pro mě stále jedná o jednu z nejlepších současných (ač historických) knih na našem území. Ivana Špičková má talent, který ještě určitě bude dále rozvíjet v dalších knihách, na které se budu moc těšit. Je fajn číst o něčem, co autorka zná a zajímá se o to. Pokud máte (třeba jako já) maminku, která ráda čte různé pravdivé životní osudy anebo o útrapách lidí obecně, určitě s touto knihou neuděláte chybu.
Hodnocení: 4/5
Ivana Špičková, Ztraceno v písku, nakladatelství Millennium publishing (rok vydání 2014), 443 stran.
Hmmm, takže piráti a otroctví říkáte... to zní fér. Pořád si říkám, že musím dát šanci českým autorům a tohle zní jako něco, co by mě mohlo bavit.
OdpovědětVymazatUrčitě bych tuto autorku doporučila, pokud si chceš rozšířit obzory u české literatury. Kromě toho nezapomeň na Kulhánka, Žambocha a Kopřivu. :-D
VymazatJá moc českých autorů nečtu, ale tohle zní jako něco, co by se mi mohlo líbit, díky za tip! :)
OdpovědětVymazat