pátek 26. prosince 2014

Vánoční speciál - WhiskeyJack

Před vánoci jsme slíbili samostatný článek, který bude věnovaný jen a jen našemu psovi Jackovi. Na všech fotkách se vám líbil, tak proč o něm něco nenapsat.

Jack (v té době Gray) byl úplně první pes, který nás na fotce na internetu zaujal. Umístěn byl v Dětmarovickém útulku (kousek od Karviné a Ostravy), ale když jsme zavolali "bohužel" nám sdělili, že o Graye má někdo zájem a navíc se ozval i bývalý majitel, kterému se pejsek ztratil. Jeden by pak čekal, že už Gray bude mít nový domov, ale jak vidíte, všechno dopadlo jinak.



My jsme mezitím jeli do Oder, kde jsme si chtěli vzít poslední opuštěné štěňátko. O téhle zkušenosti se mi ani nechce psát, ale ve zkratce jsme dovezli pamlsky, domluvili se, že fenku vyzvedneme v pondělí (o víkendu jsme jeli pracovat), nakoupili jsme si téměř všechny potřebné věci a majitelé útulku nám v neděli nezvedali telefon. Nakonec ho vypnuli úplně, nasadili ignoraci (dle mého názoru štěňátko někomu dali přes víkend a nechtěli nám to říci). Kdo by takové chování čekal zrovna v útulku?

Pro nás to však dopadlo dobře. Byli jsme smutní, že pejska nemáme, ale podívali jsme se znovu na stránku Dětmarovického útulku a Gray tam stále byl. Zavolali jsme, přijeli a vzali jsme si ho domů.


Prvních pár dní byla celkem pohroma. Jack (už jsme ho přejmenovali) jako šílený běhal po všech pokojích a jelikož v našem bytě v Ostravě byly všude plovoucí podlahy, v jednom kuse sebou třískal o zeď nebo do rohů dveří. Stejně tak vůbec neposlouchal, na vodítku nás tahal jako celé psí spřežení, nechtěl jíst a hlavně nemohl zůstat někde sám. Ani třeba v pokoji.

Na druhou stranu bystě těžko našli vděčnějšího psa - za každý pamlsek, pohlazení nebo procházku.

 

Začátkem července, ale pro Jacka začala úplně nová životní éra. Jezdili jsme z Ostravy do Valmezu a Poličné. Přejíždení se mu nelíbilo, nikdy nevěděl co se děje, kde nakonec zůstaneme a pořád mu vše připadalo jako stěhování. Přesto však našel nejlepšího kamaráda, se kterým jsou nerozluční parťáci už půl roku - Rockyho (a ten teda mezitím pořádně vyrostl).




Teď už jsou to čtyři měsíce, co jsme se přestěhovali, Jack se kamarádí se psi v ulici, můžeme jít na procházku bez vodítka, je víceméně hodný a poslušný (hlavně za pamlsky), ale hlavně už mu téměř zmizel ten smutný výraz a utulený je ještě víc než dřív.

/Tato fotka je od Verunky z Knižního přátelství/
/Tyto fotky jsou od Šárky z Turning over pages/


5 komentářů:

  1. Ten je opravdu nádherný. Je dobře, že u vás našel domov :)

    OdpovědětVymazat
  2. aww jsem kočkomil, ale tenhle čumáček by se mi doma také líbil :) jsem ráda, že u vás našel ten pravý domov a lásku :)

    OdpovědětVymazat
  3. Posielam mu jedno poškrabkanie za ušami! :) Krásny je. :)

    OdpovědětVymazat