Jonah Hex: Tvář plná násilí

V dnešní době už jsme si zvykli na nejrůznější prototypy hrdinů. Je potřeba hned na začátku říct, že Jonah Hex není úplně ten normální, kladný a vstřícný kovboj, který pomůže všem paninkám v nesnázích. I když má jistou potřebu pomáhat, rozhodně tak nekoná pro hezké oči. Je to lovec lidí a za svou práci očekává náležitou odměnu. Peněžní. K tomu všemu má na obličeji nehezké poranění, které mu udělali indiáni. Ale to je všechno minulost, kterou se nezabývá.

Čím už se zabývá, to jsou lidé, které má zabít (nebo najít). Za svým cílem si jde vytrvale, v okolí je známý a všichni se ho bojí. Proto se pak při čtení můžeme častokrát podivit nad tím, jak se k němu ostatní chovají. Odměřeně, někdy se strachem. Ale nechybí ani postavy, které z něj tak naděláno nemají. Ty i přes to, co o něm ví, nešetří výhrůžkami a snaží se ho zastrašit. Jak dopadnou je asi všem jasné. Ne, tohle není spoiler, ale Jonah Hex je prakticky nesmrtelný.

V komiksu totiž nejde o to napětí, jestli umře nebo ne. Tam jde o všechno ostatní. Různí padouši, zloději nebo třeba i na první pohled počestní lidé, kteří škodí světu. O to všechno se musí Jonah Hex postarat. Společnost mu v tom vůbec nepomáhá, mnohdy se přiklání spíše na stranu těch druhých. Protože na první pohled je on ten špatný. Ale jen na ten první. Postupem času se vždy ukáže jako ten drsný sympaťák, který má sice trochu bordelu na ksichtu, ale jinak je to docela fajn týpek.

Komiks na mě působil jako nějaká stará dobrá westernovka. A protože se nepamatuji, že bych kdy nějakou starou dobrou westernovku četl, asi je to dobré znamení. Postupem času se sice často dostal do stereotypu, kdy jediným překvapením bylo, z jaké strany padouchovi Jonah ustřelí hlavu, ale stejně to mělo své kouzlo. Je to prostě něco jiného, neokoukaného a rozhodně to stojí za přečtení.

Hodnocení 4/5

Jimmy Palmiotti, Justin Gray, Luke Ross, Jonah Hex, nakladatelství Comics centrum (rok vydání 2010, orig. 2006), počet stran 144.