Fantasy série, které (asi) nikdy nedočtu

Knihy dočítám. Když už se do nějaké dám, zvládnu ji celou. Jak dlouho mi to trvá, to už je něco jiného. Někdy dost dlouho. Ale to není předmětem tohoto článku. Tady jde o celé série. Ty už se mi tolik dočítat nechtějí. Jednu knihu člověk nějak přejde, i když ho nijak zvlášť nebaví. Ale trápit se několik dílů, abych pak mohl říct, že mám za sebou celou sérii? Díky, nechci. Ale abych nebyl jen negativní, jsou mezi nimi i takové knihy, co za něco stály. Bavily mě, četly se dobře. A přece se mi nějak nechce do pokračování. Čím to je? Sám nevím.

Začal bych asi tím, u čeho mi chybí jen malý kousek. Odkaz dračích jezdců. Trvalo to tři knihy, pak mi došlo, že prostě ne. První díl byl fajn. Dráček, hezké prostředí a spousta dobrodružství. Pak se to začalo kazit, druhý díl už taková paráda nebyl. A třetí? Pamatuji se, že u třetího jsem se dostal do čtecí krize a nemohl číst ani nic jiného. Konec, stačilo. Eragone, pro spoustu lidí můžeš být skvělou knihou a sérií (já to nikomu neberu), ale mně si nesedl. 

A když už je máme spolu tak hezky na fotce, budeme pokračovat Synem stínu. To se jednou sešla máma stín s tátou stínem, nechali si rozsvíceno (kdyby byla tma, nebylo by stínů) a měli z toho syna. Syn se povedl, kniha taky. Co si vybavuji, nijak se mi neprotivila a chystal jsem se do dalšího dílu. Pak se na to nějak zapomnělo, časem jsem viděl ty hrůzostrašné obálky, kterými série pokračuje... A bylo po čtení. Aspoň že brácha si chtěl knihu půjčit. Škoda jen, že po druhém čtení se z knih stal trhací bloček. Nevím, jestli ve Fantom Printu měli špatný den nebo brácha čte opravdu horlivě, ale od té doby tuto knihu vytahuji z poličky velmi opatrně (když utíráme prach).

Živé lodě od Robin Hobb. Kdysi dávno jsem si myslel, že se kniha jmenuje Robin Hood. Jméno autorky prostě mate. Hezká kniha, která má i originální námět. Ale ani to nestačilo k tomu, abych se přesunul k dalšímu dílu. Vím, že tam byly ukecané lodě, nějaká ukřivděná slečna a krutý strejda. A ještě si pamatuji, že jsem knihu dostal od mamky k svátku (takový ten dárek, jak jdete s mámou do knihkupectví a ukážete na knihu, kterou chcete). 

U Bájné pečeti jsem stihl dva díly. Velké finále mě už nějak nezajímá. Po přečtení dvojky jsem měl chuť v tom pokračovat, ale postupem času to nadšení nějak opadlo. Percy Jackson se mnou zvládl tři díly. Poslední dva (aspoň myslím, že je jich celkově pět) už se číst nechystám. Stejný problém jako u Věku Magie, čekal jsem moc dlouho. Ani Percy totiž není špatné čtení. Navíc se ten jeden díl dá přečíst za hodně krátkou dobu.

Žádná z knih nebyla vyloženě špatná (možná až na Brisingra), ale přesto mě to nadšení do dalších dílů nějak opustilo. U nějakých knih vím, že jsem do pokračování měl jít hned a nečekat. Pak bych zvládl celou sérii a teď možná psal článek o tom, jak se povedla. Ale takhle se to nestalo, takže je tu tento článek. Máte nějaké knihy, které u vás dopadly stejně? Jeden, dva, tři díly a konec? Já bych možná ještě nějaké v knihovně našel, ale tyto za příklad bohatě stačí.