I když je jméno Neil Gaiman většině lidí velmi dobře známé, já jsem jím byl až doteď nepolíbený (a nepolíbený snad i celý život zůstanu, jde o pouhou slovní hříčku co se týče zkušenosti s jeho dílem). V otázce, čím od něj začít první, byla jasná odpověď. Sandman. Postava, která svým vzhledem v komiksu až nebezpečně připomíná samotného autora. A proč ne, vždyť jistá podobnost tu je i v jejich schopnostech.
Být takový pán snů je celkem zodpovědné povolání. Když se něco pokazí, sny se mohou začít stávat realitou. Zní to hezky, ale jen pokud jsou hezké i ty sny. A to rozhodně nebývá pravidlem. Není to sice na první pohled tak parádní super schopnost jako má třeba Spiderman... Počkat, Spiderman nemá vůbec úžasnou super schopnost, stojí za nic. Tak třeba Wolverine, ten už je na tom lépe. Ale nenechte se zmást prvním dojmem. Ovládat sny, to je terno.
Pokud vás ovšem nějakým pouťovým zaklínadlem někdo neuvězní. Dejme tomu, že se budete po dvě generace krčit v nějaké skleněné kouli. To dokáže zkazit minimálně celý zbytek dne. Během té doby se v říši snů věci vyvíjí bez vašeho dozoru. Roste si to tam jak tráva u cesty. Pán snů není doma, noční můry mají pré. A kdo má pak všechen ten binec dávat zpět do pořádku? O tom i o všem jiném je tento díl Sandmana. Můžu říct, že jako první věc od tohoto autora si mě to dokázalo získat hned na prvních stranách.
Ilustrace jsou věrným parťákem příběhu a nezaostávají za ním ani o píď. Po přečtení stránky jsem se prostě musel ještě znovu podívat na to, jak se nějaká postava šklebí nebo roztéká. Výhodou je i rozsah komiksu. Přes 200 stran pravé černobílé reality. U mě si Sandman vysloužil plný počet a těším se, až utratím peníze i za další díly.
Hodnocení: 5/5
Neil Gaiman,
Sandman: Preludia a nokturna, nakladatelství Crew (rok vydání 2002, orig. 2000), počet stran 240
Sandmana považuju za jeden z nej komiksů
OdpovědětVymazatTaky se u mě zařadil hodně vysoko. :)
Vymazat