Štve mě to. Já si nestěžuji na místo, kde bydlím. Je tu hezky. Příroda, obchod, výhled a tak. Co už je horší, tak vzdálenost od míst, kde se nejčastěji konají nějaké akce, které přímo souvisí s knižním a herním průmyslem. Dostat se na nějakou událost, kde se třeba křtí kniha nebo koná nějaký sraz, to je pro nás leckdy obrovský problém. Já si tak říkám, bydlet v Praze, tak si na ten křest odskočím klidně i z přednášky. Takhle jen závistivě koukám na fotky, kde se všichni usmívají, všem je dobře a to jen pro to, že to mají kousek domů. A taky pro to, že je ta akce baví, samozřejmě. Ale ten první důvod je nejdůležitější. Všechno se křtí lépe, když to máš pár minut k jídelnímu stolu.
Mluvím to o křtu knih (protože zrovna včera bylo všude spousta fotek, jak si Geralt vzal na starost Drak bere vše), ale jde i o ostatní akce. To byla autogramiáda Andrzeje, noc deskových her, to bude Warboss chill. A všechno je tak daleko. Někdy se nám podaří se na akci dostat, třeba Svět knihy je celkem událost, kde mě zrovna nebaví chodit od stánku ke stánku a koukat na knihy, které vím, že tam budou, od nakladatelství, která vím, že je vydávají. Tento rok jsme potkali spoustu lidí, poseděli, pokecali a bylo to fajn. Mé okolí zrovna nepřekypuje lidmi, kteří by byli zapálení pro stejné koníčky. Nevadí mi to. Ale pro to si pak takové akce užívám ještě více.
A když nejdou příšery k hoře, musí hora k příšerám. Proto sem tam pořádáme sraz, na který dorazí něco kolem desítky lidí. Víc by se nás tu asi nevešlo. A nejspíš by ani víc lidí nebylo ochotných vydat se do těchhle Mistrem Kápě zapomenutých končin. Za hrdiny, kteří již tuhle cestu absolvovali, skládáme poklonu. A klobouk padá před lidmi, co tu už byli třikrát. :)) Uvidíme, kdy se nám podaří naplánovat něco dalšího.
Je fajn, že se takovéto akce pořádají, že pořád existují lidé, co se dokážou celý večer bavit diskuzí o knihách, hraním deskovek a podobně. Dokud to bude přes víkend pracovní, nejspíš mi nezbude nic jiného, než koukat na internet a závistivě prohlížet fotky. Sem tam se na nějakou akci vydat a užít si to o to víc. Tohle nemá být ukápnutí slzy, spíše jen takový povzdech. Menší města to prostě v tomhle mají složitější. Ale na druhou stranu, už se našlo i pár lidí, co bydlí okolo. Tak třeba se nám povede takhle zkontaktovat další a nějakou tu akci si tu uděláme sami.
Měla jsem to dost podobně, ale v Olomouci celkem akce jsou. Já se na knižní srazy styděla, protože nebloguju, sem tam jsem zaskočila na něco do knihovny nebo do obchodu. Od doby, co jsem v Ostravě, jsem toho stihla mnohem více, Knihcentrum i Academia mají zajímavý program. Takže jsem nadšená. :))
OdpovědětVymazatVáš sraz byl jeden z nejlepších, na jakém jsem byla a to jsem jich absolvovala už docela dost. Byla jsem a stále jsem neskutečně ráda, že jste mě pozvali. Potom srazu jsem byla tak nabitá energií a pořád jsem se usmívala a pořád mám v hlavě ten suprový večer plný bouřlivého smíchu.
OdpovědětVymazatJinak ale rozumím, o čem ve svém článku píšeš. Sice jsem se přestěhovala do Brna, a tady těch akcí je poměrně více, i tak nemám pořád čas někde běhat po autogramiádách nebo jezdit pořád do Prahy. Pracovat je fajn věc, ale taky je to pořádný žrout času. Jsem proto ráda za knižní srazy a občasné návštěvy u Hostu. XD
Bydlím v Praze a na srazy jezdím jedině do Valmezu (kolem světa za 80 dní). Takže tak. :D
OdpovědětVymazatPak je tu také to, že se většině akcí dozvídám pozdě. Jako třeba o tom Sapkowském. :/
Chápu, také jsem vyrostla na malém městě a Jižní Čechy nejsou moc úrodnou půdou pro lidi s podobnými koníčky. Co žiju v Praze, je ten společenský život najednou jednodušší... Nicméně jestli se chcete potkat s Geraltem, přijeďte na Animefest do Brna, přemluvím Kuromara, ať na jeden den ten cosplay vytáhne. :D
OdpovědětVymazatI když jsem holka z města, tak Ústí nad Labem je taková nekulturní jáma, že se divím, že alespoň kino nám funguje. :) Ještě štěstí, že jsme se docela našli parta a tak deskové večery fungují. Když nezaclání zkoušky... :)
OdpovědětVymazatJá si přesně tohle kdysi taky říkala, to bylo v době, kdy jsem v Olomouci neměla práci ani moc kamarádů a v Praze bylo všechno - známí, akce a i ta nabídka práce, která vypadala naprosto úžasně. Rozhodla jsem se ji nevzít a bylo to jedno z nejlepších rozhodnutích mého života. Zařídila jsem si v Olomouci skvělý život, úžasnou práci, přítele a mé město miluju čím dál víc. A taky miluju občasné vyjížďky na cony, srazy a jiné akce. Nemrzí mě, že toho nestíhám víc (či spíš nemám na častější cestování peníze), těžko totiž říct, jestli bych byla tak aktivní, kdybych bydlela přímo v centru dění. Možná by to pro mě ztratilo jakýsi punc unikátnosti, výjimečnosti...? Každopádně jsem ráda, že je na Moravě tolik skvělých bloggerů, protože jezdit do Brna, Ostravy, Valmezu je absolutně bez problémů.
OdpovědětVymazatJá toto nepociťuji, protože bydlím kousek od Prahy a prakticky na cokoli si mohu dojet. :) Je pravda, že hodně akcí mi uteklo (třeba dík škole) a mrzí mě to.
OdpovědětVymazat