Jablko žezlo trůn

Mám radost z toho, když se mohu znovu po nějakém čase přenést do světa Malazu. Ať už je to prostřednictvím Eriksona nebo Esslemonta. Tentokrát se mi to poštěstilo díky knize se zajímavým názvem Jablko žezlo trůn. V pořadí je to už čtvrtá Esslemontova kniha, kde se můžeme setkat s postavami buď jeho předešlých knih (Návrat rudé gardy, Meč z kamene) nebo i Malazské knihy padlých. Už jen tohle je pro mě osobně obrovská motivace, proč jeho knihy číst. Líbí se mi jeho styl, nesrovnávám ho s Eriksonem a prostě si užívám příběh. Který je mimochodem vždycky vynikající.

Recenze na Jablko žezlo trůn tu není proto, abych vás na tuhle knihu navnadil. Kdo zná Malazskou knihu padlých (čte ji a baví ho), stejně se k těmto knihám dostane i bez mé pomoci. Nedoporučuji se do této knihy pouštět před dočtením knihy padlých. Přeci jen, aby se člověk pořádně zorientoval v tom kdo je kdo, proč se tak chová a proč se sakra vůbec něco takového děje, chce to trénink. Ten získáte vcelku slušný, pokud se prokousáte těmi deseti díly. A taky se budete cítit úplně jinak, až v textu objevíte jméno vaší oblíbené postavy, která tam třeba bude mít trochu prostoru.

To je právě to, co pro mě dělá svět Malazu nepřekonatelným. Postavy. V žádné jiné sérii jsem k nim tak nepřilnul, nikde jinde mě doopravdy nezajímalo, jestli ta postava umře nebo ne. Tady je to jiné. Po několika letech a dalších několika tisíci stranách jsem pořád naštvaný, že někdo umřel. A budu v tom pokračovat. Tohle se mi jinde nestalo a mám za to, že už ani nestane. Jablko žezlo trůn nám předkládá úplně nový problém, se kterým je třeba se vypořádat. Další tyran na obzoru, znáte to. Budeme se pohybovat hlavně v ulicích Darůdžhistánu, ale nebudou chybět ani zvláštní místa nebo vojenská tažení. 

Dost prostoru zde dostanou i Segulehové, kteří musí odpovědět na prastarou výzvu. Dozvíme se o nich pár nových informací. To samé platí i o tajemstvím obestřených Moranthech. Pokud máte rádi svítivky a podobné zlepšováky, užijete si. A pokud něco v Malazu nesmí chybět, jsou to Paliči mostů, kteří tu zaujali velmi zajímavou pozici. Takovou hospodskou. Všechno to dohromady tvoří vynikající celek. Esslemont v mnohém navazuje na Malazskou knihu padlých, ale také si nezapomíná vytvářet svou vlastní cestu, kterou se snad bude dále ubírat. 

Hodnocení: 100%

Ian C. Esslemont, Jablko žezlo trůn, nakladatelství Talpress (rok vydání 2015), překlad Dana Krejčová, 606 stran.