Psané slovo #8

Není to ještě ani měsíc, ale je tu další psané slovo. Tentokrát ho pojmu tak všelijak, protože sám nevím, co všechno se mi bude chtít psát. To, že jsme pořádali další sraz jste si určitě všimli v samostatném článku. Máme tu přece jen trochu omezené prostory, tak tuhle událost nepořádáme úplně veřejně. Navíc bydlíme trochu z ruky, takže by se stejně polovině lidí ani nechtělo přijet. Těm co tu přijeli, byli a užili si to, děkujeme. Příště nás třeba bude zase o trochu víc. I když mi ten počet přišel tak akorát na to, abychom se nepřeřvávali a mohli v klidu hovořit o tom, co nás zajímá. Největší zážitek z toho měl Jack, protože ho všichni hladili a drbali. Jako by to normálně doma neměl. Nevděčník jeden.

Začátek týdne s sebou přinesl i začátek nového semestru. Nemůžu říct, že bych byl v tom minulém nějak extra úspěšný, jedna zkouška mi ještě chybí a pokud se nedostanu na nějaký volný termín, zůstane mi do příštího roku. V češtině musím něco dodělávat ještě z předminulého semestru, hezky se to na sebe nabalilo. Ale nepropadám panice. Dokud nepropadám, tak nepropadám. Čekají mě i zajímavé předměty jako atletika, světová četba a první pomoc (a i ty méně zajímavé jako morfologie, lexikologie a syntax). No, budu se muset asi učit. A číst. protože zrovna fantasy literatura v seznamu četby tento rok prostě není.

Už druhý semestr cestuji do školy každý den vlakem nebo autobusem. Do Ostravy je to asi 60 km, cesta vlakem trvá něco málo přes hodinu. Ve vlaku by se dalo učit. Zatím jsem za dva dny přečetl dva komiksy, cesta vlakem pak ubíhá mnohem lépe a rychleji. Ke komiksům mám ještě rozečtenou Bezhvězdnou noc (Drizzt), kterou hodlám v nejbližších dnech i dočíst, abych se mohl vrhnout na expresionismus a vitalismus. Ale komiksů se nevzdám, aspoň nějaké světlo ve tmě. Nevadí mi číst něco jiného než fantasy, ale v Březinovi jsem se prostě nenašel. „Nejasnost, abstrakce, konina”. Dyka mám radši.

P.S. Nový Walking dead teda nic moc...