Vrána: Soumrak bohů

Téma druhé světové války, koncentračních táborů a lidského utrpení je prakticky nevyčerpatelné. Ještě lépe se takové příběhy čtou, když je na jejich konci nějaké zadostiučinění. Tvrdé potrestání viníků, dozorců i obyčejných řadových vojáků. Čím více budou trpět, tím lépe. Sami totiž utrpení po dlouhou dobu rozsévali. Tak ať si sklidí. Mezi všemi je vždy jeden, který je horší než ostatní. V tomto případě se jedná o velitele tábora. Jeho zálibou jsou šachy, ve kterých dává šanci vězňům zachránit si život. A taky je to pěkný lhář.

Není se čemu divit, když se mu bude někdo chtít za jeho chování pomstít. V tom samém životě už to nejde, ale od čeho máme Vránu? Takže jakmile dorazí do stanice vlak s novými zajatci, začne neskutečná řež a poteče krev. Německá krev. Poteče ji hodně, poteče proudem a bohužel, ani obyčejný hlídač parkoviště nezůstane ušetřen. Všichni nesou svůj díl viny. A na čem? Součástí Vrány jsou samozřejmě také scény z minulosti, proč k tomu všemu vlastně došlo. A věřte mi, tahle Vrána je v tomto dost brutální.

Velká změna je taky v barevném provedení. Z černobílé se stala barevná. U Vrány jsem s černobílou nikdy neměl problém, tady mě ale barvy úplně dostaly. Skvěle podtrhly atmosféru bídného života v koncentračním táboře a taky... červená je hezká barva. Té tam bylo dost. Omluvte hlavního hrdinu, že je tak trošku psychopat. V jeho kůži by se tak asi choval každý. Alespoň má pak ale šanci těm nadřazeným zmetkům ukázat, zač je toho loket. A pokud mi budete tvrdit, že vás roztrhané a krvavé německé frčky nepotěšily, tak vám nebudu věřit.

Hodnocení 5/5

James O´Barr, Jim Terry, Vrána: Soumrak bohů, nakladatelství Comics Centrum (rok vydání 2013, orig. 2010), 104 plnobarevných stran.