Tajemné vytí

Opět další důkaz, že od pohledu pěkná kniha je základem úspěchu. Za normálních okolností bych totiž o její existenci nejspíš vůbec nevěděla. Zaujala mě ale obálka, anotace byla více než slibná a už jsme si ji nesli k pokladně. A verdikt?

Je to víceméně pohádka. Nesmíte čekat víc. Příběh začínající jako všechny historické romány - chudá dívka jde za zaměstnáním do lepší rodiny. Nezdá se vám to povědomé?

Novinkou jsou však děti, které údajně vychovali vlci. Dostali se do velkého domu k bohatým lidem a dle mého názoru by jim v lese bylo daleko lépe. O tom už je ale příběhů přece dost. Naše hlavní, teprve patnáctiletá, hrdinka se však do svého úkolu, udělat z divokých povah klidné dětičky, pustí s vervou sobě vlastní. Má přece kvalitní vzdělání a jak by řekla A. Swanburnová... Takhle ne. Tohle je totiž největší slabinou příběhu. Chudá dívka Penelopa, která přijala místo vychovatelky vlčích dětí,  je mi vcelku dost protivná. Ne svým chováním, ale tím, že má ke všemu nějaký skvělý výrok Agathy Swanburnové - zakladatelky školy, kterou navštěvovala. Chvilku to nevadí, ale když už to začne být v každé kapitole, přestává to dávat smysl.

Další problém nastává, když se někdo rozhodne dát na zadní stranu knihy místo anotace (kterou se dá něco pokazit jen málokdy) pár "siláckých" vět o tom, jak knihu už neodložíte a budete toužit po dalších dílech. Jak pak může nějaký příběh takovému očekávání skutečně dostát?

Celkově je kniha opravdu pohádková, není v ní ani kapka reálného základu (nebo se vlčí děti umí učit rychleji?), ale jako start oddechové série se mi líbila. Troška dětského humoru občas každému prospěje. V kombinaci s opravdu pěkným zpracováním a krásnou ilustrací.. no proč ne?

Hodnocení: 3/5

Maryrose Wood, Nepolepšitelné děti ze sídla Ashton: Tajemné vytí, nakladatelství Jota (rok vydání 2013, orig. 2010), 213 stran.