Zase jsem se dostala k všemi oblíbené knize pozdě. Jak k takovým dílům bývám už ze začátku skeptická, Dcera sněhu předčila mé očekávání a zcela upřímně mě překvapila. Začalo to tak trochu jako smutná pohádka..
..žil byl jeden starší pár, který se měl moc rád, ale ke svému obrovskému smutku nikdy neměli děti. Nebo ne tak úplně nikdy. Na jedno se těšili, ale narodilo se mrtvé. Všichni z toho byli smutní, maminka si to dávala celé roky za vinu. "Co kdybych byla na děťátko více připravená, co kdyby mě nikdy nenapadla ani jediná myšlenka na to, že to nezvládnu. Pak by se nám dítě narodilo živé a připravené na naši lásku" říkala si.
Celý příběh se v tomto duchu nese a to především proto, že samotný aspekt pohádky je velmi důležitý. Přesněji ruská knížka o holčičce ze sněhu, kterou Mabel milovala už jako dítě. Je pak tak těžké uvěřit tomu, že se jim s Jackem povedlo svoji dcerušku "uplácat"?
Už dlouho mě nějaká kniha nedostala tak jako právě Dcera sněhu. Přitom na ní vlastně není nic až tak zvláštního. Ale všechny jednotlivé věci tak krásně zapadají do sebe, že vytvoří příběh zasazený do divoké Aljašské krajiny, kde se děti už od mala učí pracovat na poli, lovit i jíst celý rok losí maso. Možnost zemřít je vysoká. Přesto jsou tam všichni mnohem šťastnější než většina lidí ve městech.
Mabel a Jack, později Faina i sousedé Bensonovi - nikdo z nich není dokonalý, ale přesto se mají rádi a udělají z tiché Aljašky místo plné smíchu a radosti. Na chvíli.
„Ve stáří vidím, že život sám o sobě je často fantastičtější a hrůzostrašnější než pohádky, kterým jsme jako děti věřili a možná vůbec není na škodu nalézat kouzlo mezi stromy.“
Hodnocení: 5/5
Eowyn Ivey, Dcera sněhu, nakladatelství Fortuna Libri (rok vydání 2012, orig. 2012), 392 stran.
Já mám s podobnými knihami úplně stejnou zkušenost. Tedy s knihami, které jsou nenápadné a svým způsobem ničím zajímavé, ale přesto jsou naprosto jedinečné vyprávěním a celkovým dopadem. Už jsem na ni koukala posledně, když byla u vás na fotce, určitě si ji koupím, až pojedem zase na knižní nákupy :)
OdpovědětVymazatTaké jsem nečekala, že bude tak krásná, ale byla úžasná a já si její čtení dokonale vychutnala! :) Krásná recenze i fotky! :)
OdpovědětVymazatJe to opravdu krásný příběh :) Musí to být kouzelné číst ji když je venku bílo. Já jsem ji četla bez jediné vločky, ale i tak jsem si ji užila :) Skvělá recenze!
OdpovědětVymazatTuto knížku mám už chvilku doma, zatím jsem se k ní nedostala, ale těším se, až konečně přijde na řadu :-)
OdpovědětVymazatJsem opravdu moc ráda, že se Ti kniha líbila. V době, kdy jsem ji četla já, se o nívůbec nemluvilo. A já jsem šťastná, že seo ní teď mezi blogery tak rozkřiklo. Je překrásná... :-)
OdpovědětVymazatPS: Ta poslední fotka je dokonale úžasná. Taková atmosféra a pohoda...
Příběh zní zajímavě, tak klidně.. :)
OdpovědětVymazatVypadá zajímavě.
OdpovědětVymazatTak tuhle knížku jsem včera měla v ruce v charity shopu, ale podle popisu vzadu jsem usoudila, že asi nic moc, tak jsem ji tam nechala...asi se pro ni budu muset vrátit :D
OdpovědětVymazatKniha už mi leží na poličce a jen co dočtu rozečtenou knihu, hned se do ní pustím.
OdpovědětVymazatDceru sněhu jsem četla někdy před rokem a byla jsem z ní naprosto uchvácená. Je to nenápadná kniha, která ovšem skrývá obrovskou sílu příběhu, která ještě rostě právě s tou pohádkovostí a důležitostí vyprávění. Zamilovala jsem si Mabel i všechny ostatní, ta surovost krajiny a jejich srdečnost šly dokonale k sobě, v mnohém mi to připomínalo Děti z Bullerbynu, které miluji od dětství, také je v tom ta radost z maličkostí, důležitost rodiny a hlavně naděje, už se těším, až si knihu přečtu znova. A dost možná to už dlouho nevydržím.
OdpovědětVymazat